Rodina a ultra, Penelopa nebo Fanoušek? Aneb může si jít Honzík zase s námi hrát..? :)

Už jsem to tady jednou zmínil, ale jak pobíhám sám i v kolektivu, tak pozoruji lidi/vztahy kolem a nedá mi to..:).. K běhu a pobíhání se pochopitelně váže otázka vhodného "partnera"... Zatímco "normální" běžci/pobíhači často rozbíjejí svá manželství, aby přivinuli ke svému boku nějakého jiného běžce -- tím, jak zhubli a začali "nový" aktivní život, tak vypadají atraktivněji a chtějí výrazně měnit svůj život. Dovolím si oponovat, že u "ultras" (pobíhačů) je tomu často naopak. Převážná většina ze zkoumaného vzorku byla (naprosto šťastně a) pevně ukotvena s neběžeckými partnery. Když jsem to začal "vědecky" sledovat:), zjistil jsem, že úplně nejlepším typem partnera pro ultra je "Penelopa" (Ať již Penelopa-žena, nebo Penelopa-muž). Ve své počínající studii bych proto rád získal vaše názory (fakt by mě to zajímalo, použijte komentáře).


"Penelopa" je v mé "klasifikaci":) partner, který z povahy svého typu nejen že čeká, ale hlavně má naprosto správné sklony pro praktický život.. Ví, co kde je, kdy je potřeba co udělat, dohlíží na normální život.. a hlavně.. náš běh bere jako standardního koníčka.. Nijak ji(jeho) neoslovují či neomračují naběhané km, či hodiny strávené během.. -- vždyť té k tomu nikdo nenutí (!)...:) -- naopak po doběhu dělá, jako by se nechumelilo.. Předá děti, vyžaduje, aby se udělaly domácí úkoly, dokončily různé práce, úklid, opravy na domě.. prostě, aby vše normálně fungovalo.. Vždyť jsme se x hodin přeci věnovali svému koníčku, že? :).. Případně při ultra v jiném městě/státu vyžaduje nákup nábytku v IKEA (Stín by mohl vyprávět) apod... Pro neznalé může tento typ působit poněkud odtažitě, trochu jako "megera", ale podobnost je čistě náhodná..:)... Přístup pravé Penelopy je totiž velmi užitečný a asi jediný možný, abychom si udrželi -- jak nedávno v jednom komentáři poznamenal Karel -- ten správný střed vesmíru.. a zůstali při zemi.. Mimochodem mohu potvrdit, že právě ty chvíle, kdy po cca uběhnutých 40+ km člověk pokládá dlažbu nebo zatepluje štít domu (nejlépe ze žebříku).. Zrovna tyto okamžiky mi potom na "trati" závodu přidají extra (morální) sílu.. není nad to, když nám naše "Penelopy" dávají jasné najevo, že nejen během a pobíháním živ je člověk..:)

Druhým extrémem je "Fanoušek/Roztleskávačka" .. -- je to typ partnera, který naším běhacím koníčkem téměř žije víc než my:). Účastní se všech našich závodu, zná se s okolními běžci lépe než my.. obdivuje nás, fandí, objíždí občerstvovací stanice, pečuje o nás a po x-té okouzleně poslouchá, kde jsme zvraceli, co nás bolelo, jak jsme běželi.. a už nemohli, ale pak najednou zrychlili a doběhli v osobáku:).. I když to vypadá, jako pohádka, takový partner je nebezpečný.. a upřímně si myslím, že podobný přístup vede k nevybalancovanosti vztahu, který nemá dlouhodobou perspektivu:).

Znovu jsem to měl možnost otestovat. Minulý týden v běžecké hospodě se nás sice snažila Leona rozesadit:), ale stejně jsme se na chvíli sesedli s t-birdem [ten chlapec začíná být stejně nebezpečný jako zápalky v rukou dětí!)... A on hned, že bychom ještě před závody a prázdninami mohli stihnout běh Dobříš-Praha. Při pohledu na světýlka v očích malých dětí a nadšených kamarádů.. nedokážu říci ne:).. a tak jen odpovídám, že zkusím probrat doma vhodné termíny..

To bylo prosím pěkně v pondělí. V úterý mi Petr píše, že by se nejlépe hodil pátek večer, dojet do Dobříše, zase kolem 8 vyběhnout, doma jako po flámu:).. a druhý den ráno už můžeme normálně zase fungovat:). Povídám svoji nejmilejší, že chlapci mají zase nějakou akci.... a ona, že už jsem přeci slíbil, že teď budu zase chvíli doma. Ať si chvilku hrají na písku beze mě:). Vytahuji proto největší trumfy -- říkám, že to nikoho neomezí, navíc ráno si spolu zaběháme, pak půjdeme do kina, bude to hezký den, přesunem se domů, uklidím klubovnu [ta Deri!!:)] a pak navečer vyrazím pryč, nad ránem jsem doma:). Nakonec kombinace s informací, že rodinná kotva, velký t-bird běží také (D asi netuší, že on to spunktoval), zabrala a dostávám povolení si vzít bábovku, lopatičky a vyrazit si hrát chlapci na písek:). Nakonec mohu znovu říci, "Bylo nás pět":), protože i že Sudet přijíždí dvojčlenná hlídka a Martin, navzdory příslužbě, řeší trasu tak, aby v případě potřeby byl do hodiny na pracovišti:). Akce tradičně krásná a vydařená (vzhledem k tomu, že jak Martin, tak i VS běželi, nebudu psát žádné podrobnosti), ale ukázala, že všude naše Penelopy mají pochopení...


Nad ránem, v 1/2 3 dobíhám domů, v posteli jsem lehce po třetí.. v 8h jako rybka:) vstávám a užívám si skvělého víkendu s rodinou.. Místo vyprávění o nočním běhu, moudře chválím, jak už je Deri zvyklá na moje noční příchody:), a jak vklouznu dovnitř jako Popelka:)...[člověk nikdy neví, že:)].. Čeká mě dost práce, i skleník potřebuji celý přesázet.. Jjo, není nad to mít doma svoji skvělou Penelopu...:).

Schválně jak je to u vás a v okolí? Zobecňování je vždy nebezpečné, ale určitá "typologie" se jistě hodí... Pro jednoduchost jsem sledoval jen dva základní typy partnerů, ale určitě jsem jich celou řadu minul .. Tak čekám na vaše doplnění a postřehy:).

Všemu zdar! Ultra, kamarádům.. a Penelopám.. zvlášť!
12:)