Úspěšná kvadratura kruhu -- aneb strategické plánování a běh na ostrově Hvar

Mezi svými známými a kamarády mám (věřím že po právu) často titul strategický plánovač - zrovna dneska LL prohlásil, že by stratégové z NATO mohli závidět.:)...
Samozřejmě, řada úkolů -- odjet na konferenci, dodělávat resty, mít dovolenou, učinit manželku šťastnou, přitom si zaběhat hezky v neznámých terénech -- zní tak trochu jako kvadratura kruhu (pro ne-matematiky zde). Ovšem my zkušenější víme, že se neexistencí optimálního řešení nemá cenu trápit, když víme, že se při dostatečném úsilí můžeme k ideálu velmi dobře přiblížit:)..

A tak jsem ke konci minulého týdne naplánoval svoji účast na známé ekonomické konferenci na Hvaru... Když byl z jejich strany zájem a peníze na cestu, tak jsem přesvědčil svoji nejmilejší manželku, jasné slunéčko.. a vyrazili jsme. Ona je sice zvyklá se mnou na ledasco, ale to, co nastalo při našem příletu bylo doslova vystřižené z filmu (taxi taxi). Naše letadlo má zpoždění, přilétáme do Splitu po 4h místního času, přímo doprostřed dopravní špičky, silnice z letiště se upravuje a díky začátku sezóny nám katamarán na Hvar odjíždí za necelých 30 minut. I v normálních podmínkách ... slovy Američanů "výzva". Nacházím sympatického taxikáře, mluvícího anglicky a vysvětluji mu problém. Pro jistotu si hned beru bezpečnostní pás:). Potvrzuje se, že 16:30 je poslední šance chytit nějakou "rozumnou" loď na Hvar.

Chlápek bravurně kličkuje mezi auty, v některých úsecích auto šíleně kvílí, jedeme místy 160km/h po městě, pak prudké kličky.. v 16:27 jsme asi 1 km od přístavu.. slovy taxikáře to není problém, problém jsou troje světla před námi!:).. v 16:30 prudce vjíždíme do přístavu a smykem na přístavní molo.. Loď je sice ještě u břehu, ale už zvedá můstek. Taxi troubí a po prudkém zrychlení neméně prudce brzdí a smykem zastavuje u (znovu spuštěného) můstku. Mohu si říci.. byl jsem "ve filmu" :).. lidé koukají, jakoby by přijel James Bond, nebo alespoň Bred Pitt, ale na loď křepce vystupuje naše "dvojka"... nemám lístek a tak "přímo" platím šťastným lodníkům a zdravím pasažéry na lodi, kteří se dívají, kdo to tak triumfálně přijel.:)... Loď odráží od břehu a teď už by to jen chtělo policejní maják a dojem by byl naprosto dokonalý:)...


Druhý den jsem šťastně absolvoval veškeré konferenční povinnosti, v mezičase moje nejmilejší objevila asi 2km vzdálenou, nádhernou (soukromou) pláž s restauraci.. takže bylo rozhodnuto. Po ranním společném proběhnutí a snídani se přesuneme na tuto pláž, kde moje Penelopa bude trpět a trpělivě čekat:).. Já se zatím půjdu maličko na 2-3h vyběhat:), abych se na pozdější oběd mohl vrátit, a i se též oddat společně dovolené na pláži, případně navečer se jít před večeři projít/proběhnout zase jiným směrem.. :)

Odběhl jsem tedy vstříc nádherným kozím stezkám podél moře, spojující další dvě vesničky, užíval si neskutečně krásného trailu, samoty občas přerušené jen nečekaným setkáním s (polo)nahou dvojicí-trojicí, která si též užívala "samoty" v nějaké opuštěné zátoce, kam si dojela motorovým člunem..:).. K mé cti budiž přičteno, že jsem většinou obíhal takovou zátoku obloukem...

Bylo neskutečný.. fakt čistá nádhera. V té chvíli jsem musel myslet na svoji nejmilejší manželku, jak tak v zátoce "Pokonji Dol" trpí.. tak, jak jen dokáže trpět oddaná manželka na lehátku (pod slunečníkem) na poloprázdné pláži s plnou peněženkou, drinkem, platebními kartami a skvělou restauraci na dosah..:)...

Moc mě proto potěšilo, když následující den se aranžmá opakovalo, což svědčí o velké obětavosti moji nejmilejší i o mém skvělém strategickém plánování..:). Navečer jsem si na obloze mohl úspěšně odškrtnout svoje pracovní povinnosti, dovolenou i tu "trochu" trailoveho pobíhání..
Co víc si přát?

Všemu zdar! Ultra a naším (trpícím) Penelopám.. zvlášť:)
12:)

PS. Moc hezký moment nastal, když jsem při hledání cest seběhl do jedné zátoky (skvělá slepá ulička) a při hledání cesty mi "místní" řekl, že sem zabloudí jen Češi nebo Švédi... pro ostatní je to moc daleko..:)
PPS. Druhý den, když jsem se dostal až na "konec" kozích stezek ve vesnici (a bývalé "komuně") Zarače, tak mě místní informovali, že všude kolem je "pusto"..:)... nechtělo se mi pokračovat po silnici a tak jsem se tedy vrátil ke své trpělivě čekající Penelopě.. beztak už jsem neměl žádnou vodu:)..