Košice v poklusu, aneb běhání je moje hobby..:)

Už jsem tolikrát slyšel z různých stran věty o tom, že kdybych dělal něco (nejlépe většinu věcí) úplně jinak, používal různé supplementy, lépe a efektivně trénoval.. tak bych.. a pak následuje seznam neskutečných úspěchů, časů, bájného popisu nově získaného těla a tak..:). Kdyby chyby! Samozřejmě, že se snažím poučit ze svých chyb a i když jich dělám pořád hodně, přeci jen můj učící proces je pomalý -- a to zejména proto, že chci, aby mě pokud možno všechno, co dobrovolně dělám i bavilo...

O prodlouženém víkendu jsme hospodařili sami se synkem, holky odjeli na dovolenou a mně zůstal v ruce Černý Petr, tedy seznam úkolů, prací na domě, v zahradě, zařizování.. plus dodělávky v práci.. Seznam dlouhý jako Lovosice, chybí na něm už jen osídlení Marsu a trvalý mír na Blízkém východě...:). K tomu takové ty tradiční domácí udržovací práce, jako poklidit (hlavně u Deri v klubovně), uvařit, vyprat...

A tak znovu po kolikáté už -- bojuji s multitaskingem, největším nepřítelem mužské části populace:). Zatímco vařím, zalévám jehličnany, štípám dřevo, opravuji dlažbu, ryji skleník, uklízím garáž... tak odbíhám k počítači nebo do klubovny něco napsat/spočítat/naprogramovat, co mě zrovna v té chvíli napadá.... Naštěstí, mě Deri, nebo syn upozorňují, že je něco špatně:)... Brambory už jsou hodně rozvařené (bude tedy bramborová kaše), zapomněl jsem posunout zalévání (naštěstí soused tu už nebydlí), Deri ve skleníku řádila jako černá ruka a pak špinavá lítala po mé klubovně (stejně jsem chtěl uklízet a všechno vyklepat)... prostě neskonalý obdiv těm, kteří dokáží úspěšně dělat několik věcí zároveň! :)

Díky obecnému nedostatku času je optimalizace heslo všech mých běhajících kamarádů.. Jenže -- aspoň u mě -- to vede k neskutečným zážitkům. Jdu venčit Deri po ránu -- jasně není čas, takže to spojíme s během, po cestě (efektivně) táhnu tašky s plasty, sklem, papírem na recyklaci. Jak už jsem v tom třídění a vyhazování, tak přitom odhodím do odpadů i vodítko na Deri! Následně provádím na kontejneru různou gymnastiku a kolemjdoucí starší paní to komentuje.."Pozor, ať si neublížíte! Rad'či si dojdete nahoru do Stodůlek na diakonii do charity!!" OMG!:)

Úspěšně tak sám vytvářím celé panoptikum Stodůleckých postaviček.. Druhý den pokračuji v roli "sportovce"... Vyběhneme (tentokrát nic neházím do kontejneru, takže bezpečno), zastavuji, abych sebral to, co z Deri "vypadlo":). Jenže, jak jsem po ránu ztuhlý, a kolem je plno jiných exkrementů, tak se nemůžu ohnout (ale ani pokleknout). A tak dvě důchodkyně s pobaveně-vyděšeným výrazem sledují, jak se s černým pytlíkem v ruce rozcvičuji, abych "to" mohl sebrat a běžet dál.. :). Navečer jsem ovšem tomu všemu dal korunu. Běžím a najednou se zarazím uprostřed údolí.. ohlížím se celý zničený, úplně mě oblil pot. Kde je Derina??? Vyrazím zpátky jako blesk, pískám... volám.. tep někde na 200/min:). Po pár minutách úprku mi dojde.. vždyť já nemám vodítko!! .. Aha.. já jsem nechal Deri doma!!!.:).., Není lepší připomenutí mezinárodního dne Alzheimerovy choroby, že? :)

Takže, když mi jeden známý říká, ty ještě tak usilovně běháš? Jak snášíš, že teď běhají takové davy? Nepřestalo té to proto bavit?... NEPŘESTALO!:)
Možná právě v těch zmatcích, kdy ještě zažívám díky tomu různé veselé historky.. si znova uvědomuji -- Běhání je můj koníček, moje hobby a jestli běhám sám nebo kolem běhají davy na tom nic nemění, stejně tak nedostatek času.. Navíc běhání venku má neskutečný kouzlo.. přesně jak říká můj "oplípenec":)  H*Y*M*A*N  K*A*P*L*A*N, je to moje hobby (houby): ... "Moje houby sou šecky mošny důry. Lesni důry, loučni důry, horsky důry, prostě cik cak do číroty. Jak míle je venku teple a slůně... Ta oplocha! To slůničko! Ten úblněk! Ty souchvostí! Ty opláčky! Ten čistej stuch do plíců! Ty pažidy pod nohama! Ty cvrky nepeskýho ptákovstva! A šmeláci a kobylinky, to šecko sou zásraky číroty. A fážíme to, my lictvo? Víme, co ušít? Cha? Né!" .. :)

Proto fšemu sdar! Ultra a čírotě sflášť.. ať je fšem eumoiricky!
12:)
PS. Do Košic jedu primárně na konferenci, ještě večer před tím se budu výrazně socializovat :) takže ráno ten maratón vyloženě odklušu, jen doufám, že stihnu vlak nazpátek...:), není to žádný závod, ale je to skvělá příležitost na víkendový dlouhý běh, no ne?