Babicovi dobroty po běžecku:)

Myslím, že každý zná profláknuté rady: "Když nemáte kečup, přidejte hořčici, když nemáte citróny, dejte tam limetky".. a je asi zbytečně citovat nejznámější hlášku:"Když nemáte houby, dejte tam žampiony, když nemáte ani žampiony, nedávejte tam nic!" :) Kuchaři a labužníci budou asi šílet, ale já v tom vidím určitou moudrost. Ledasco se dá nahradit, a když to není, tak to koneckonců můžeme vynechat a udělat něco úplně jiného..:).

O mé běžecké přípravě to platí dvojnásob.. Například v pondělí jsem měl běžet kopce a intenzivnější trénink.. Nestíhal jsem a bylo kluzko, namrzlo.. Nakonec jsem neběžel žádné kopce, běžel jsem do práce (z mírného kopce), ale snažil jsem se běžet rychle..Výsledkem byl rekord trati:).. Ovšem v pátek jsem odlétal do Gruzie na služební cestu.. Udržet slušné km s přesunem do vzdálených míst a s pracovními povinnostmi, to je sen každého závisláka:).


V Gruzii jsem měl plán využít kopce kolem televizní věže.. ale mapy částečně nefungují, z institutu nikdo neběhá, cesty, které jsem si myslel že použiji, jsou uzavřené se zákazem, nahoře nějací strážní.. a tak jako zodpovědný otec rodiny odvolávám "kopec". Šílení řidiči, v době kdy jsem měl čas na průzkum, mě přesvědčují, že ani silnice není úplně nejlepší nápad:) [například při manévru, kdy se v úzké uličce vyhýbal hammer a terénním jeepem jsem jen tak tak uhnul nalepený na zeď:)]

Na můj usilovný výzkum na téma "Běhání v Tbilisi", získávám celou řadu cenných rad. Ujištění, že ti strážní jsou v podstatě pohodě. Ale určitě je dobře mít s sebou nějakou zbraň:).. Tedy kvůli hladovým a toulavým psům, kteří jsou v zimě ve smečce nebezpeční. Vzpomínám si na svůj letní úprk před skupinou tři vychrtlých psů a říkám si, že asi na tom něco bude. Zkušený Gruzínec to celé shrnuje slovy "Kdyby běhání bylo dobré, tak by Bůh určitě běhal":).. Všichni se začali smát.. až později jsem pochopil dvojznačnost toho vtipu.. byla to totiž varianta na provokativní gruzínské přísloví: "Kdyby žena (manželství) byla něco dobrého, byl by i Bůh ženatý" ...

Takže nakonec jsem běžel na pásu.. Babica hadr..Neměl jsem lišky, ani houby, tak jsem použil žampiony:). V tenkých ponožkách na drsném pásu sice po hodině běhu získávám skvělé a krvavé puchýře zespoda prstů a rozedrané šlapky, ale odpočinutou hlavu a zahnaný pocit zmaru:). Druhý den už stihnu umýt a očistit boty, ale 1/2M na běhátku bez vody, v malé nevětrané místnosti-fitku? Neznám nic lepšího pro moji "přípravu"..:).

Dovolím si proto modifikovat Babicu.. Mám běhat intervaly a nemůžu? Budu běhat kopce. Nemám kopce? Tak...:)... Ať už skončím u jakékoliv varianty.. měla by být moje záchrana poslední instance běžeckého receptu: Prostě někde a nějak běhat!:)

Všemu zdar! Našemu úsilí a ultra.. Zvlášť!
12:)

PS. Týden jsem nakonec zakončil se slušnou řádkou km (v mých očích je 120 slušné číslo), ovšem je mi jasné, že nový týden -- díky práci a nočním přesunům, bude ještě náročnější. Dneska nestíhám, už mi zavírají "fitko", nad ránem přelétávám domů. Ale nějak ve skrytu duše věřím, že se po práci vzepnu a půjdu si zaběhat.. a už tajně počítám, co když ve středu stihnu aspoň jednosměrku? Ve čtvrtek dvojsměrku.. dost, dost:).. Uvidíme, podle Babici, co mi v "receptu" nakonec zůstane. Jedno je jasné, nemělo by se z něj vytratit běhání..