úterý 31. března 2009

Mezi dvěma posvíceními:)

Tak už jsem si užil jednoho posvícení:), tedy sobotního 1/2 maratónu a už se začínám těšit na další - na plnej maratón. Vím, vím, proti tomu zajímavému běhání v městečku, které uběhlo jako nic, je to ta práva výzva. Jak člověka vytáhnou 10km za město tak hodně lidí na 25-35 km vymekne, četl jsem o tom tuny poznámek a věřím, že je to pravda. Vím, že jsem "prvnička", pošuk, ale zároveň se snažím o statisticko-systematicky přístup a tak věřím, že dám:)!

Udělal jsem pro zdar maratónu několik zásadních kroku:

1) Přihlásil jsem se a zaplatil registraci:)

2) Nastavil si na svém Polaru datum maratónu a tak vím, že zbývá jen 40 dní!:(

3) Začal jsem zase standardně trénovat a zvýšil jsem dávky, protože cítím, že na to v pohodě moje staré tělo má..[tedy aspoň doufám, :), ťuk-ťuk:)]

Dneska po ránu jsem hned jak vyrazily naše děti do škol, oblékl boty, mikinu a šel běhat do prokopáku. Jednoduchý cíl jen si tak švihnout lehce 15-16 km [neměl jsem Polar, čekám na klipsnu, ale už je objednána, tak zítra], nakonec jsem tam strávil příjemných 111minut, podle tempa soudím, že těch km bylo asi víc:), ale do deníčku si napíšu 15, pak si to někdy změřím, i když proč běhat furt stejně,že? :).

Ale asi se něco změnilo. Už i půlmaratón jsem neběžel se sluchátky na uších, ani to potupné vyklusání na pásu jsem nakonec absolvoval bez "šidítka" a dneska jsem dobrovolně vyběhl jen se svým sluchem.. Vrátil jsem se tak do doby před 20 a více lety, kdy jsem sice maratóny neběhal, ale šel jsem se často proběhnout jen tak pro radost [a o tom to zřejmě je:)]. Teda mezi náma, na začátku zima, jak v ruským filmu, kaluže zamrzlý, od pusy mi šla pára, za chvíli jsem celej pařil, jak když se vaří brambory:). Ale zase ta atmosféra tichého a opuštěného prokopáku, kde jsem prohrál několik krátkých sprintu s lokálkou a se zajícem [ale oba ve finále uhnuly z trasy-to je okamžitá diskvalifikace!], kvokání slepic v postranní osadě, "kontrola lomu" a pak okruhem zase zpět, pak Hlubočepy a opět zpět do Butovic. Dobrý, dobrý.. Mám velkou radost, takový hrdý budžes:).

Dnešní čísla vypadají lákavé: ta trasa slušná, určitě 15+km, užil jsem si silnice i krosu, pocit dobrý i přes tu zimu, váha po kouzelných 88.8 [Hanko, nebudu nic říkat o znameních:)]. teď to bude o tom udržet a naběhat tak těch počítám 50-60 týdne, ale žádná křeč..:). Hlavně Honzo, furt a nepřestat!

sobota 28. března 2009

Znamení

Tak jsem si splnil svůj první cíl -- vybarvil okénko :) -- a absolvoval 1/2 maratón pro mě ve skvělém čase, skvělém způsobu, super mezičasech, naprosto skvěle náladě a formě s dostatečným zbytkem sil..") [Asi už to přeháním s tím chválením, ne?:)] Takže, že bych fakt zkusil maratón už v květnu?

Zaclo to vlastně všechno už ve čtvrtek, když jsem si byl vyzvednout číslo. Když jsem tam byl tak se lidi kolem dohadovali, jestli to letos dají pod 1:30 a já tam stal, no úplná "lama", pochybnosti v sobě, ale říkám si, Honzo, to je znamení! A taky jo, vyzvedám číslo a 3410!!! 34, honza běží, 1 to jsem:), 0 problémů.. Jo znamení, ty je třeba vnímat [já vždy pozitivně:)].

Dneska ráno -- další znamení -- ale nejdřív to zaclo s neuvěřitelnými zmatky, jak z filmu. Vyklepával jsem z balkónu boty (8. patro), když v tom mi vypadl do toho humusu v růžových keřích a jalovci můj držák na Polár!!! [Pro neznalé, takový kousek umělé hnoty, co drží to čidlo na botě, aby začátečníci věděli, jak rychle běží:)]. Říkám si, no to je nářez, jak si budu kontrolovat tempo? Běžel jsem dolů se synem a i když jsem to tam obrátili vzhůru nohama, samozřejmě držák jsme nenašli, ovšem moje skvělá (jedinečná, okouzlující, starostlivá,...) manželka, jasné slunéčko:), si vzpomněla, že má držák na MP3, do kterého se Polár vešel, provlékl jsem to tkaničkami a bylo! Takže jsem to hned vzal [pochopitelně!!!:)] jako dobře znamení, že vše dobře dopadne a taky že jo:), navzdory tomu, že jsem "lama".

Ale po řadě. Podle rád svých kamarádů jsem si vzal s sebou energetickou tyčinku a sežral ji, než jsem vyběhl a do kapsy si dál energetický gel, abych si ho vzal na 15km. Ten začátek bych takový problematický s davem, ale běžel jsem si raději postupně a teprve pozvolna jsem se dostal na své tempo cca 5,39 a to jsem plus minus držel, HR 89% maxima, 3 zóna, cítil jsem se jako rybička, no posuďte sami...

SplitTimemin/KmDeltamin/KmRealTime
5 Km0.30.096,010.30.096,010.26.54
10 Km0.57.165,430.27.075,250.54.01
15 Km1.24.425,380.27.265,291.21.27
Finish1.59.205,390.34.385,401.56.05

Jenže, jak jsem měl naplánováno, že na 15km si vezmu ten energetický gel, tak jsem NATO, samozřejme zapomněl [=jsem pako, nechal jsem se unést skvělým pocitem] a pak už nebylo čím to zapít, tak jsem radši neexperimentoval a doběhl to vlastně celé na tyčinku před závodem a vodu během závodu. Akorát, že nebylo moc sil na zrychlení na závěrečných 5km ani na finish, běžel jsem to prostě v tempu.

Co k tomu říci, jako každý, kdo něco absolvuje zlomového [a nezlomí jej to:)] mám skvěle pocity... Je potřeba si je zakonzervovat, uložit do paměti a srdce [proto si to píšu] a připomenout si je, až přijdou těžké chvíli a další pochybnosti. Tehdy se budou hodit!

K dnešním číslům dodávám, že váha po doplnění 2 litrů tekutin 88.2. Dobrý šťouchnutí do dalších dní. Tak ať nám to běhá!




PS. Ted, v neděli odpoledne jsem se konečně dostal k tomu, abych následoval rady velkých guru, včetně ultra milose a šel si zaběhat. Dál jsem relaxačních 5km a cítím se sqvěle:)!

úterý 24. března 2009

SNAFU! :)

Kdo neznáte, najdete si tu mariňáckou zkratku ve strýčkovi googlovi:), vystihuje moji odpověď na zmatky v práci, nečekaně úkoly které se na mě valí, včetně moji snahy plánovat běhání:), ale snad vše pod kontrolou..[pro ty línější: Situation Normal; All Fucked Up]

Už se konečně těším na sobotu, sice se mění předpověď každým dnem, z původně slibovaných 17C na 15C, večer 9C a teď jsem koukal 6C (!). Musím přestat sledovat předpovědi, protože jinak asi jdeme do mrazivých teplot:)! Ale co, je to nakonec jedno, mám dobře běžecké tepláky a bundu, když jsem si dělal jednu že svých malých ženských radosti (viz MAŽERA), tak jsem si koupil "second skin" běžecké kamaše a dobrou bundičku:), takže by mi nemělo být ani zima ani horko...

Hlavně díky všem kamarádům, co mě podporují. Pravda je, že z té velké skupiny lidí, co měli původně běžet a různé mě vyprovokovali nakonec neběží lautr:) ale lautr nikdo!! [Duri, Janka, Jarka, Jirka, .. přestanu jmenovat], ale přesto jsem všem vděčný!!!! Za podporu, za rady, za různé povzbuzování a hlavně, že jste mě vůbec vyhecovali. A mě běhání fakt chytlo, sice jako starší, opatrný muž/zahradník musím ochlazovat nadšení ve mně, protože sice "duch" je možná mladý a bláznivý, ne však "tělo":). Je to super, já byl od jakziva rád na světě a pozitivní člověk, ale teď v těch šílených zmatcích a přehršlích práce mi to pomáhá přežít:). Nerad bych zněl nějak sarkasticky, ale jestli teď prožíváme ekonomickou krizi, tak snad zaplatpánbů, že není konjunktura, to bych se asi úplně udřel:)!

Dneska jsem v rámci lehčích příprav dál 9km, 5 v takovém standarním tempu 10.4 (5.40) a zbytek jsem drobet zvolnil, (6.00) poslední km vyloženě uvolňoval a vyklusával (6.20). Zítra a ve čtvrtek dávám relaxaci, v pátek vyklušu 5km a budu se chystat na sobotu podle rád různých guru rekreačního běhání [ultra milose, wittiho a jim podobných týpků:)] zdolat 1/2 maratón. Moc se mi líbí ta akce na podporu paraple [dávám sice různým jiným charitám], ale rozhodl jsem se, že za kazdej km co tam uběhnu jim pošlu 100Kč - teda, za 1/2 maratón 2.100Kč, pokud v květnu uběhnu i maratón tak dalších 4.200Kč, ať děti nemaj ježíška:):)...

K dnešním číslům zbývá jen dodat, že jsem udržel zpětně dobytou kótu 89kg, což mě obzvlášť potěšilo, budu se snažit spát a odpočívat a ozvu se se svými postřehy v sobotu večer.

neděle 22. března 2009

Final countdown, aneb odpočítáváni času

Tak nám zbývá jen 6(!) dní do 1/2 maratónu a počasí stále nic moc, tedy spíše nic než moc:). Dnešní návštěva rodičů mé manželky mě utvrdila v tom, že 1/2 maratón (a pokud to přečkám i plný maratón) poběžím, i kdyby čert na koze jezdil! "To nevadí, že to neuběhneš, důležité je, že jsi se začal trochu snažit... No hlavně, aby se ti něco nestalo! ...Vašek říkal, že to určitě neuběhneš.." věty tohoto typu mají na mě podobný účinek, jako když se leje na oheň vysokooktanový benzín.

To nevím, jestli to uběhnu, ale věřím, že ano.. Ale jak mě může někdo litovat dopředu, jak někdo může být přesvědčen, že to určitě neuběhnu, že jsem chudáček? Budu mít příští týden silnou motivaci!

Ale zase s rozumem, včera jsem překonal svůj psychicky blok a šel do zdejšího posilka na spinning a dál si hodku naostro, nakonec spokojenost, hlavně, že jsem překonal "ostych" a začal využívat i spinning. [nebylo to jednoduché, díky PF za podporu, ale nakonec jsem to zvládl sám:)]. Chtěl jsem říci, že jsem dneska po těch řečech a provokacích chtěl jít a jen tak švihnout 15-18km, věřím, že bych je dál, ale byla by to blbost. Příští týden mám běžet 21 a navíc jsem měl dneska napsáno, že budu běhat delší itervaly (postupně zrychlovat km dlouhé úseky, prokládané 100m chůze, takže jsem začal na 9.5 a postupně zvyšoval na 11.4km/h, pak už jsem měl 8.5 km a byla za mnou fronta, tak jsem se protáhl, zacvičil něco břicho, záda a šel domů.

Pocit? Skvělý, plán splněn:), navíc jsem se ovládl a nepřetáhl jsem to, je potřeba se šetřit na příští sobotu. Tak mi držte palce.

čtvrtek 19. března 2009

Duj, duj fujaro vítězná [tedy zatím:)]

Dneska byl super den, nakonec jsem překonal všechny krize (či krýýýýýze) a jako v pohádce vše zlé se v dobře obrátilo:). Nejdřív po práci v noci [furt se nedaří ten "spací" plán plnit a já vím, že největší problémy s regeneraci jsou díky nedostatku spánku] jsem sice byl ráno tak -- no moje děti říkají -- "mírně jetej":), ale postupně jsem se probudil a silou vůle vyrazil běhat, venku chumelilo a déšť se sněhem, takže bohužel posilovna a pas...

Nejdřív pomalý start, ten první kilometr jsem se ploužil a postupně přidával, nejdřív to vypadalo že mě snad budou brát křeče do lýtek i stehen, ale bylo to jak jinak spíš psychické:), zahrál jsem se a ve finále i těch 10km dál pod 1h, celkem 12km. Ale moc dobře je, že jsem překonal takovou tu počáteční nechuť s tím bojovat a splnil "plán":). Vím, vím, řekl jsem si že si dám plán, že nebudu nic plánovat, ale je to těžké. Já se ve většině věci rozhoduji dost impulsivně a na poslední chvíli [moje žena říká, že život se mnou je permanentní nácvik bojového poplachu:], takže zase v některých oblastech přestřeluju a snažím se plánovat o 106:).

Dnešní čísla: Prvních 10km 58.40, 12km 70min (průměr 5.50min na km i s rozběháním), pozor váha po 89.6(!). poprvé začíná 8, to už je důvod k oslavě:).

Dneska a zítra regenerace, v sobotu si lehce vyklušu zase 12, ale v mírném tempu, je třeba trochu ubrat, příští týden poběžím 1/2 maratón a před ním žádné rekordy!!!!

úterý 17. března 2009

Zpětný náraz světla

Jak jsem se dozvěděl od svého známého (budhisty) v minulých dnech jsem prodělal silný zpětný naráz světla:). Nepůjdu moc hluboko do téhle mystické metafory, v podstatě to znamená, když se vám daří moc rychle se dostávat na vyšší úroveň, tak přijde onen zpětný naráz světla, který vás zase srazí zpět níže, na nižší úroveň (čehokoliv).:), někdy o řadu pater dolů, někdy vás to úplně zničí:(.

Pravda je ta, že už nohy (noha nebolí), ale jde to výrazně hůř, než to šlo před oním "nárazem", nicméně byl jsem pochválen, že jsem postupoval téměř jako pravý zen-budhista:) a práci s myslí zabránil ztrátě i dalších úrovní. Moc mě to bavilo poslouchat do té doby, než jsem šel zase běhat.

V práci se nedá pracovat, včera a předevčírem jsem pracoval kus noci doma a tak jsem zase po ránu byl jak oživlá mrtvola. odjel jsem na chalupu, kde jsem celý den pilně pracoval [no byl jsem unavenej od rytí, pleti, hrabání..., to dělání jara na mém rozlehlém a členitém pozemků dá zabrat:)], navečer odjel zpět a s hrůzou jsem si uvědomil, že jsem nebyl běhat(!!).

Všude tma jak v ranci a zima, takže jsem naklusal do posilka a aspoň chtěl začít běhat na pásu, jenže tam bylo plně obsaženo, tak jsem chvilku kroužil kolem na kole a pak začal běhat. Při tom běhání jsem si uvědomil několik zásad, které mi byly vštěpovány a týkající se onoho "zpětného nárazu".. hlavně si musím prý uvědomit, že ten první "zpětný naráz světla" bývá často velmi silný a je to proto, že jen ti silní jedinci projdou touto zkouškou. Před tím jsem se v duchu oněm "mystickým" klasifikacím smál, ale když došlo na lámání chleba, tak jsem mu musel dát za pravdu. Bylo to opět silné, spíš psychicky než fyzicky, taková krize motivace, ale přesně jak mi bylo řečeno, po té, co jsem to překonal jsem se cítil o rád lépe. Ono snad na té mystické klasifikaci něco bude..:)

No nic dnešní čísla opět dobrá (jak jinak!), ve finále 8km (10.4km/h), víc se nedalo, byly fronty na pas a přeci jen ten "zpětný naráz", že:), váha po 90,3 (a to je pozdní večer!), super. Snad ve čtvrtek už to "světlo" definitivně přemůžu. [Hlavně musím taky trochu víc spát! To je ta nemystika za tím]

Běhání zdar a boji s mystikou zvlášť!:)

sobota 14. března 2009

Jaro vs. Pochybnosti ve mně (1:0)

Ted už se můžu přiznat.

Ve čtvrtek jsem nešel běžet, protože jsem sotva chodil:). Já pitomec jsem v té zimě v úterý neudělal závěrečný strečing a jak jsem spěchal do práce, tak jsem to podcenil, navíc mi došel ionŤák, takže jsem nepil ani správné od úterka a výsledek se brzo dostavil. :( Šíleně křeče v levém lýtku nemohl jsem chodit že schodů a běhat.

Šílená depka:(, už jsem se totálně odepsal, teď bych měl běhat a ne odpočívat. Navíc v práci spousta dodelávek, nespal jsem pořádně dva dny.V pátek jsem uběhl 5km a musel jsem toho nechat, zbytek času jsem seděl na kole a snažil se aspoň rozhýbat nohy. Už jsem to viděl, že 1/2 maratón vzdávám. V pátek mě trochu povzbudil můj nejlepší kámoš, takže jsem se hned upsal na 6hodinový maratón ve spinningu, někdy po 1/2 maratónu, takže jsem měl aspoň plán B. Dneska po ránu jsem si řekl že nejlepší boj s depresí je přes naše silné stránky, že:). Proto jsem odjel brzo ráno na zahradu a dělal jsem jaro. Důsledně jsem čistil trávu, stříhal keře, čistil záhony, dělal jaro tak důkladně, že jsem i sušil sníh že skrytých zákoutí. Celý den jsem pilně pracoval a k večeru odjížděl domů pozitivně nabuzen.

No a běhání? Od středy jsem zase začal pít ionty a dnes jsem s velkým strachem vyběhl opatrně na pas v posilovně. Zkrátím to. 10km jsem udělal, nakonec i celkem slušně, skoro 200 m jsem šel, pak jsem začal pozvolna běžet, posledních 5 km jsem už běžel za 10.2. Nohy už OK, ale byl to boj s psychikou, pracoval jsem s myslí -- no pomalu jak zenbudhista:), ale nakonec jo!!! Honza is back!:)

Tak zkusím zítra zase běžet trochu normálněji bez té histerie, co?:) Čísla dobrá, po tom pátečním obžerství, dnešních 90.2 po běhu zní velmi slibně:)

úterý 10. března 2009

Chválit, chválit chválit!!!

Pro zdůraznění účinku se věci většinou třikrát opakují. I velký V.I. Lenin říkal učit se, učit se, učit se; při nevěře prý platí zatloukat, zatloukat, zatloukat no a pro nás chlapy - jako pro tu méně dokonalou část populace - samozřejmě platí: Chválit, chválit, chválit! :)

Proto se musím hned sám pochválit [nikdo jinej to samozřejmě neudělá, tak musím přispěchat sám]... SEŠ DOBREJ HONZO! :) :) Dneska jsem nakonec vyběhl po poledni, čekal jsem, až trochu oteplí, až přestane mžít či sněžit s deštěm [což se ve finále moc nezadarilo:)] a nakonec jsem vyběhl ve svém skvělém běhacím oblečku:), s polarem a pozor s iPhonem a se sluchátky. Říkal jsem si, že musím vymyslet nějaký trik, abych držel rytnus, takový překlenovací můstek mezi pásem a běháním v přírodě a to byla právě muzika. Úderné fláky typu Malagelo (I.Hlas) muzika z doby, kdy krávy chodily bez ocasu (dle mého syna) -- tedy ABBA, Sussi Quattro -- mě nenechala zase tolik zahálet a i když počasí bylo šíleně [psa bys nevyhnal], tak jsem celkové i v tom terénu udržoval něco kolem 6:06-6:16 na km, v kopcích horší, ale držel jsem se. Naštěstí (asi díky počasí a části dne) psi byli doma a měl jsem Prokopák skoro sám pro sebe:).

Čísla dobrá (tedy vlastně skvělá, že, když se mám chválit!), 11km a cítil jsem, že bych i v té slotě mohl dál, váha po 90.2. Tak jen opakovat si heslo "Hlavně vydržet"! :)

neděle 8. března 2009

Skleníková květinka

Díky tomu, že Honza je ještě v nemocnici (naštěstí snad v pondělí ho pustí) jsme měli takový divoký rodinný režim :) a v sobotu opět z běhání venku sešlo:(. Jednoduše se to nedalo stihnout a tak jsem opět dupal pozdě odpoledne na pasu obligátních 10+1km, sice ve vyrovnaném "traťovém rekordu", ale přeci jen... uvnitř - v téměř umělém prostředí, klimatizováno, pas jede po naprosté rovině, žádné změny, zkrátka ideální prostředí. Byl jsem zkrátka celou dobu "skleníková květinka".

No dneska jsem odpoledne podstoupil křest ohněm, teda spíš křest větrem a kopečky v Prokopském údolí. Výsledek se dál očekávat, jako když květinku rychle přenesete ven na větrné a chladné stanoviště, tak nezačne hned růst a kvést:). Takže jsem nakonec uběhl 8.5 km a šel jsem domů, i když bych ještě mohl v pohodě běhat, ale ten ostrý vítr, všude volně puštění psi (!) to mě znechutilo. Ale jinak nááádhera. Nevýhodou je, že musím dávat pozor na udržování tempa, mám sklon k lenosti, spomalit, kochat se přírodou kolem a tak, ale snad mám ještě čas do 1/2 maratónu něco naběhat venku, abych si na to zvykl. Na druhé straně, jak jsem se vyrovnal s těmi kopci mě zase naplňuje optimismem. Ale něco měřeného na čas si dám příště ve Hvězdě nebo na Ladronce. Ale heslo zní "běhat venku" a na nezodpovědné pitomce co venčí bojová plemena psů bez náhubku, vodítka a navíc neposlušná, takové lidí je potřeba mlátit holí!

Jako zahradník dodávám, že je třeba skleníkové výsadby otužovat a věřit, že se buď drobet oteplí, nebo že se rostlinky přizpůsobí:). No řeknu to natvrdo, začnu běhat častěji, v pondělí odpoledne asi sjedu do Hvězdy, kde i ta rovinka není tak větrná (aspoň co já si pamatuju) jako ty kopce a plané v prokopaku. Když bude nejhůř, půjdu doběhnout zbytek 5-10km na pásek. Podle slibu, nebudu nic plánovat, ale to by v tom byl čert, abych na to nějak nevyzrál:).

Nesmím zapomenout, zahrada mi začíná dělat opět radost. Božský Kája Gottů by řekl, zase jsem to nečekal:)! Plaše se blíží jaro (první hromady sněženek se začínají objevovat v trávníku a krokusy už taky začínají ukazovat hlavičky... Pro jistotu jsem zašel do skleníku letničky [ty agrotechnické lhůty ve mně], příště ostříhám keře a zprovozním filtraci v jezírku. Radost, radost:)! Heslo komplexních workoholiku (klasifikace dle Hanky): http://dnydrobnychradosti.blogspot.com/2009/03/vseworkoholik.html :). Čísla dobrá, ale to až příště.

čtvrtek 5. března 2009

Jak se plánuje, tak je potřeba být furt ve střehu:)

Není ani týden, co jsem si povzdychl, že plánování se mi nějak vymyká z rukou a musím to znovu (bohužel) potvrdit. V pondělí synek nečekaně skončil s akutním slepákem v Motole:(, ještě teď jsem z toho takovej rozklepanej.. Takže místo dělání jara a cestování v panama do práce jsem měl hlavu v pejřů. A tak jsem to měl pěkně naplánovány:). V úterý jsem sotva odběhl 7.5km, poté, co jsem dostal sms, že je v pořádku, jsem se na běhání vykašlal a šel do práce, abych odpoledne mohl za Honzou. Dneska (ve čtvrtek) jsem původně plánoval jít běhat už do přírody, však mi přišel POLAR (Ďuri ještě jednou dík za nastavení a rady!), ale najednou se objevila práce a to hromada a tak jsem poslední tři noci ponocoval celkem fest:(. Výsledek se brzy dostavil, nedostatek odpočinku a všechny ty stresy, no dnešních 10+1km to plus píšu, protože to byl takový výklus, byl opravdu boj, boj s vůli. O to víc mě to těšilo, když jsem skončil a mohl si říci, že jsem zase hrdý Budžes:).

Když to teď píšu, uvědomuju si jednu věc. Hanka mě (asi po právu) nazvala workoholikem (radosti), že jsem v podstatě plánovač nón plus ultra, hlavně abych si mohl odškrtnout "splněno" a pak si udělat radost (podle plánu?). Tak si teď říkám, jestli teď s tím během to fakt nebylo takové odškrtávání socialistických závazků, ale ne!!!! Dříme ve mě duše zemědělce, nakonec byli jsme sedláci po víc než 10 generaci nazpátek, a to už člověk má nějak zažité ty "agrotechnické" lhůty:), zkrátka ví, že buď teď, nebo až zase napřezrok. Buď teď zasije a bude sklizeň, buď teď budu trénovat a poběžím 1/2 maratón, nebo zase až naprezrok.:), je to taková rodová deformace, kterou bohužel asi moje děti po mně nezdědily.

Čísla za minulé dny průměr:) - abych citoval Hymana Kaplana -- "Nelítám v luftu, neležím v rákvu", ale důležité je, že se pohybují vpřed. Březen zatím 33 km, a to máme 5. Dám si závazek, udělám si plán, že nebudu plánovat:)!

neděle 1. března 2009

Březen měsíc knihy, internetu a 1/2 maratonu!!!

Říká se, že návraty z dovolených jsou vždy těžké, no lehké to nebylo, hlavně to včerejší ranní vstávání (měl jsem ranní letadlo v 5.30 z Madeiry, což znamenalo vstávat kolem 4h ráno), naštěstí jsme byli ve 2h odpoledne doma v bytě (tentokrát nám neztratili kufry), takže těžké to zase taky nebylo:).

Hlavně ale platí zásada "mažera především", aneb dělat si radost je naprosto nezbytné:)!!! Proto jsem hned co to včera šlo vyrazil běhat odhodlán zaútočit na před-dovolenkový "rekord" na 10km (pokud mě neklame paměť 56.20) a celkem pochopitelně to byl útok úspěšný - 54.40! Rychle jsem dál sprchu a v rámci rozšiřování své radosti kolem [něco na způsob čínského vývozu revoluce:)] jsem vzal holky do kina na "Líbáš jako bůh":)...a hned jsem si vybarvil modré okénko!

V dělání radosti jsem pokračoval hned po ránu, vyrazil jsem na chalupu, tady je potřeba přiznat, že výprava na Madeiru byla úspěšná i co se týče úlovku do mě zimní zahrady, řada keříku, řízků, sebrané náletové dřevinky z levády. No musel jsem to zasadit - tedy prezentováno jako povinnost, ale doma nejsou pitomci, věděli, že je to samozřejmě moje mažera, moje radůstka:). Zalil jsem zimní zahradu, zašel do sadbovačů salát a rajčátka, určitě tam vyrazím v týdnu, abych upravil skleník a zasel sadby letních kytek... To bude mažera jako hrom:)!!!

Odpoledne jsem v rámci šíření radosti [viz výše:)] udělal doma pár povinnosti a večer šel běhat, cíl 15km v nějakém rozumném tempu... Světě div se, opět se zadarilo:), 15km za 87.40, mezičas na 10km 58.40 (není těch 40 nějak moc?), po zahřívacích 8 min jsem běžel 10.4km/h celou dobu. Konec už byl takový "čekací":) tedy těšil jsem se na konec, ale že bych nemohl, to ne..:). Spiš to bylo takové psychologické. Je to přes 20 let, co jsem běhal trasy, které se blížily standardně 20km. Po takové pauze jsou všechno "rekordy":).

Byl jsem sám v potemnělé posilovně, ale při posledním okruhu (400m) jsem slyšel bouřit stadión Maracana.. Diváci vstávali, dělali mexické vlny a já běžel, ruce nad hlavou.. Neuvěřitelně, v cíli slzy v očích, zcela pochopitelně jsem byl první!!!:) [to že nikdo jiný neběžel se samozřejmě nepočítá!:)..]

Takže pár dnešních čísel: 15km 87.40, váha po 90.2 (váha ráno 91.4!).

B(i/a)lancovani za únor: V únoru jsem uběhl 117km, navzdory dovolené je to ten správný posun dopředu (leden 92), váha se za ten měsíc moc dolů neposunula, ale záleží na tom, jak se to měří:), ale to není hlavní:), hlavně se cítím o 100% lip, zátěžové testy na FTVS naznačily, že to dělám dobře:)... Jsem dobrej:) -- konečně to je ještě jedna zásada, kterou někdy musím probrat-- chválit se, chválit se, chválit se.. Protože, jak my starší víme, nepochválím-li se sám, těžko to za mě někdo udělá:)!!!

V pondělí budu mít svůj POLAR, takže běhání venku a sofistikovaným treningum nic nebrání!!!

Ted moje plány na nejbližší dny.. jaro je třeba dělat!!! Zítra beru do práce svůj letní klobouk (panama), vezmu jen sako a budu vítat jaro!:)

čtvrtek 26. února 2009

Planování je věc zrádná

Běhání na rodinné dovolené, kde jsou programem prokládány různé náročné turistické atrakce, to už chce plánování srovnatelné se socialistickou pětiletkou! Včera jsem měl jít běhat pop návratu z túry kolem levady, cituji průvodce:"dříve patřila mezi náročné, díky řadě náročných a exponovaných míst, které jsou od roku 2001 zajištěny zábradlím a lány, případně sítěmi". No od roku 2001 je již nezodpovědní turisté patrně při svých pádech do rokle ztrhly, takže zábradlí naprosto žádné, jen u velkého vodopádu, propagačně natažené umelohnotna zábrana:). Ted se tomu sice smeju... Já, kterej mám závrať ve dvou metrech!!! Některé úseky jsem potupné absolvoval po čtyřech, ale hlavní je, že přežil:).

Tady přikládám fotku naprosto pohodových úseku, ten sraz je relativně mírný, ale ty ostatní, kde jsem neměl sílu fotit, prudký sráz začínal na 30cm hrané vedle levády..


Na Madeiře se podle mě dělí turisté na dvě skupiny, ti nezodpovědní (dle průvodce) padají že skal, strži a pod. ti zodpovědní většinou nechodí po horách, sedí v barech, občas se projdou po molu u moře a užívají dovolenou v právem anglickém stylu.

Tedy večer jsem se vrátil a z běhání sešlo, nohy se mi klepaly ještě večer, jsem slabší kus, jak by řekla moje manželka. Rozhodl jsem se pro ranní běhání.. Jenže, jenže.. Ráno lilo (poprvé, co tu jsme), ale jako z konve. Takže jsem odložil běh na večer a my se rozhodli pro -- dle průvodce -- "příjemnou procházku podél zavlažovacího kanálu Carnical" nenáročnou. Ovšem v dešti, bouřce a lijáku, který se chvílemi měnil v pravý tropický déšť, kdy nahoře někdo pravidelně obrací konve z vodou byla i tahle příjemná procházka testem turistické zdatnosti. Ve finále boje s živly jsem děti naučil budovatelské písně (největší úspěch slavila píseň demokratické mládeže) a za zpěvu Katuši jsme nakonec dorazili do cíle, všechno mokrý, knížka v nepromokavém batohu byla nasáklá vodou a ještě teď leje:) a blesky lítají po obloze. Končím se slibem, že zítra ráno jdu běhat i v dešti [snad to nebude nutné:)]

úterý 24. února 2009

(Zaplaťpanbů) karneval uz končí!!

Dnes ráno jsem vyrazil do přístavu relativně časně, řekl jsem si, že by bylo vhodné si zaběhat svoji dávku hned po ránu (kdoví, co bude večer) a hlavně, říkal jsem si, že večerní slalom mezi rozdováděnými karnevalisty nemusím mít každý den, že:)..

Překvapila mě nádherná klidná až ospalá nálada slunce vylézalo z mraků a osvětlovalo moji "běžeckou dráhu" :), viz foto.


Pozvolna se začali trousit další sportuchtiví turisté, zoufalí američané, kteří se svými 15okg kolem chodili asi 25 minut ["oh yes darling, I walked almost half of the mile, maybe less but I definitely need a break!!":)] a samozřejmě skupina nějakých běžců, kteří se kolem proháněli rychleji než já a to mě silné motivovalo, takže jsem běhal, jakoby to bylo naposled:). Nejkrásnější byl dialog ruský hovořícího párů, kdy žena se snažila vybídnout manžela, že by taky mohl sportovat a když od se bránil, že běhají jen mladí blázni, ukazovala na mě (zrovna jsem běžel kolem molo a zpět), chlápek to komentovat, tohle je taky blázen, jenže starší:). Dál už jsem neslyšel a krásným ránem jsem běžel dál...

Přesně jako Popelka, než se sál zahustil jsem zmizel směrem k hotelu a s rodinou vyrazil na procházku do botanických zahrad.. jjo, člověk si musí dělat radost, není zbytí:).

neděle 22. února 2009

Obrigado! Na Madě(i)ru!

Už těch závorek musím nechat (anebo je aspoň omezit), je to jako virus:)... V sobotu lehce po půlnoci jsme dorazili do Funchalu a samozřejmě nám ztratili kufry, tedy ztratili kufry s vecma děti a manželky. Moje sportovní taška s maratonkama, tričky apod. dorazila v pořádku. Však mě taky všichni milovali.:) Takže jsem v sobotu dopoledne místo sportování, obíhal hotel, volal na letiště a urgoval kufry. Když už to vypadalo, že budou všichni nuceni nosit moje věci a trika, objevily se kufry a já mohl jít běhat. Jenže, jenže, tady je teď karneval a byl už večer, všude tma, jediné osvětlené místa v přístavu a tak jsem běhal na promenádě kolem moře, kousek lidí poslouchali nějaký band a já běhal kolem cca 50 minut jako poděs:). Takže jsem aspoň splnil nějakou kilometráž, pak už se nedalo běhat, protože jsem je svým sportovním výkonem strh k chůzi podél moře a cesta byla nakonec pro běhání ucpaná.

Dneska po ránu jsme vyrazili na průzkum jedné z levad, to jsou takové důmyslně zavlažovací strouhy, které vedou z vrcholku kopců (většinou po vrstevnících) a slouží k zavlažování políček a plantáží a jsou dlouhé 10 i víc km. Plánoval jsem původně, že bych podél nich mohl běhat, ale ukázalo se, že jsou sice pěkně, řada z nich evokuje Indiána Jonese, alen já se svoji závrati, když mám jít (natož běžet?) po 30cm úzkém rantlíku nad šíleným srazem, tak mi to nedělá dobře..:).

viz foto:)...


Ale na turistiku super. Děti večer znavené a já nakonec nešel běhat (aspoň jsem zprovoznil wifi..), zase už byl zase pozdní večer a karnevalisti vyrazili opět do ulic. Ted už to snad nebude mít takovou intenzitu:). Zítra máme naplánovanou dlouhou skalní túru, tak si po návratu dám něco na závěr, aspoň 8-10km bych mohl, záleží na osvětlení a průvodech:).

Váha netuším, mořské potvory a ryby ve mě vždy evokují určitou (i když umírněnou) žravost plus víno taky nepatří k dietním nápojům, ale uvidíme:).

pátek 20. února 2009

(o)(T/C)ESTOVÁNÍ

Tak jsem dneska neběhal:(, byl jsem na zátěžovém testu na FTVS. úvodně jsem si říkal, že si to bude pro mě taková MAŽERA, ale když jsem to absolvoval, tak jsem si musel přiznat, že to možná radost je, ale až v přeneseném režimu:), tedy až budu mít lepší kondici.:). Samozřejmě přede mnou sami vrcholoví namakanci -- naštěstí jezdii na kolech, ovšem já, samozřejmě na běhátku. Jak bylo ve finále dobře, že jsem na pásáčku naběhal už skoro 170km, co? Nemotal jsem se:), zvládal jsem běžet, jak bylo potřeba.. Ono běžet že všech sil na jednom místě s tlustou hadicí v puse a zacpaným nosem, žádná velká slast není:).

No přežil jsem ve zdraví, zátěžový běh do kopce s tepovou frekvenci 180, jak říká moje manželka, pracoval jsem k infarktu:), tedy doufám, že ne doslovně, ale mám to za sebou, pošlou mi výsledky a já mužů začít "vědecky" trénovat a snad budu cítit, jak se to projevuje..[teda spíš bych bych měl říct jestli:)]

Zítra se chystám na jarní prázdniny, už jsem měl lyžování plný zuby a děti vždy 3 den otrávený, tak jsem letos rozhodl, že pojedeme za jarním počasím na Madeiru. Tak se to aspoň hodí, budu moci začít běhat v přírodě a v příjemném počasí [Funchal v těchto dnech +17C]. Kamarádi si ovšem neodpustí poznámku - "Hlavně si zkontroluj letenky!":). Totiž loni jsem zajistil na prodlouženy víkend v květnu letenky do Řecka se slovy, "do Řecka v létě jezdí jenom pitomci:), normální člověk tam jede, když je tam snesitelné...". Abych pak popletl odjezd (datum) a my zůstali doma, tedy naštěstí na chalupě - rodina mě nepřestala milovat a my (jako pitomci) jeli do Řecka v červenci:)... Z toho plyne poučení, jdu ještě jednou raději zkontrolovat odlet datum a čas, rezervaci hotelu a pak už si to půjdu v klidu užívat!Když si to tak vezmu, tak to vlastně bylo dneska docela zábavné, taková zajímavá kulturní zkušenost:)!

Testování a cestování zdar!

úterý 17. února 2009

Zákon zachování všeho

Moji blízcí mě od běhání zrazovali se slovy, že existuje zákon o zachování rodinné hmotnosti -- teda, co já zhubnu, jiní členové naberou:). Ještě teď vzpomínám na zákon zachování energie, nebo na zákon zachování "pravděpodobností", jak jeden můj kamarád nazýval zákon velkých čísel, u kterého dodával zdar/nezdar - nazdar! A poté přestoupil studovat prý něco smysluplnějšího:). Same zákony, vše se prý zachovává, no nevím..

Jako statistik jsem spíš uznával ty Murfyho zákony, včetně zákona malých čísel v různých modifikacích (chleba padá na namazanou stranu, tramvaje na které čekám jezdí v opačném směru).. všechny tyhle zákony mají samozřejmě i matematické vysvětlení, ale co.. Ten poťouchlík v nás to může vysvětlit vždy zákonem schválnosti:). Ale nemusí to končit vždy špatně...

Jako dneska. Po ránu vyrazím běhat (zatím ještě furt na pasu-omluva Hanče), ale co se nestalo. brzo ráno, oba moje "pasáky" obsažené, stal jsem ve frontě.:( Jedna hodná dívka mě pustila se slovy, tak si zatím na 5-10 minut proskočte, my se pak vrátíme... Uběhl jsem si zahřívací km, slezl a jako správný praskač [přiznání je prý polehčující okolnost, ale větší třešní sazba] jsem hned přiznal, že bych potřeboval pasáček tak na hodinku půjčit:). Dívenka mě potěšila a řekla, že jestli na tom vydržím hodinu běžet jen v trochu slušném tempu, tak můžu..

To mě to navnadilo a místo intervalu jsem běžel klasický 10km, výborný čas (tedy na mě, pochopitelně), navíc já měl radost, že jsem nemusel čekat ve frontě. Líná huba, holé neštěstí:)

Do budoucna ovšem třeba jednat podle zákona zachování zdravého rozumu! Proto ve čtvrtek jdu na zátěžový test na FTVS, ať vím jak trénovat a zbytečně si tělo nezničím, nýbrž zachovám! Howgh!

Dnešní čísla: 10 km 56.30 (!), poslední dva km (5.20 na km) no jsem rád, váha po 91.5 (evidentně nehubnu, ale to není teď důležité)

neděle 15. února 2009

Zlomový týden?

Zlomový týden je podle mě ten, kdy se něco podaří překonat bez toho aby si člověk něco zlomil nebo nedej bože, aby ho to zlomilo.:). Včera jsem následoval rady velkovezira a podařilo se mi překonat "mezní rychlost":), dneska jsem chtěl ten algoritmus potvrdit.

Takže jsem začal běhat 1km pozvolné a pro jistotu hned přeskočil na 9.7:). Po prvním km jsem nastavím 10.3 a v naprosté pohodě uběhl zbývajících 9km, takže pozor pozor, dnes konečně 10km pod 60min (58.20).. Svět je krásný, algoritmy fungují:), známí fyzikové by mi můj přístup osvětlili zabroušením do kvantové teorie, ale mě stačí, že to (zatím) funguje:).

Nebudu se více rozplývat, šetřím dech a síly na další pokusy o rekordy [ale pozvolna, nic se nemá přehánět:)], tak jen shrnutí dnešních čísel: 10km 58.20, 1h 10.3, váha po 91.2 [tady se nějak pohoršil, ale deka nemá cenu řešit:), stejně tak váhu, to se spraví samo, pokud mi běhání půjde]

sobota 14. února 2009

Kritické rychlosti:)

Ve čtvrtek jsem byl služebně mimo Prahu a nemohl jsem běhat, v pátek jsem přišel až pozdě, takže už jsem nešel:(, navíc pátek 13., že:). Místo běhání jsem běhal výpočty na počítači [=lemra líná:)], naštěstí dnešní sobota to jistila.

V mezičase jsem přemýšlel, jak se dostat na úroveň základní rychlosti, se kterou bych potřeboval 1/2 maratón uběhnout. [snažil jsem se dohnat ztracenou hodinu běhání, protože se říká, že teoretická a taktická příprava je ekvivalentní praktické výuce:) ]. Ďuri správné říká, že teď není zase potřeba zvyšovat kvantum, ale zvyšovat rychlost. Další guru - Velký vezír mi namaloval ďábelská schémata, přidal deprimující historky o svých treningovych metodách a dávkách z mladí, zkrátka mě správné nabudil:).

Jak ale najít rozumnou rovnováhu mezi nepřiměřenými dávkami a nedostatečným (nevhodným) tréninkem? No zkusil jsem to úvahou. Pokud je pro mě rychlost 9.5 km/h strašákem, určitým blokem, který se mi nedaří překonat, tak ji zkrátka vypustím a začnu jednoduše na vyšší úrovni.. A hned jsem to dnes aplikoval. Začal jsem 1km na 9.4 (zatím mezní rychlost) a pak jsem hned přešel na 9.7km/h (km za 6.18) a v tomhle tempu jsem uběhl 8km, naprostá pohoda, že jsem hned na závěrečné 2km přešel na 10.3 (km za 5.45) a šlo to jako po másle:), cítil jsem se skvěle. Hlavně, že to vím a že jsem překonal omezení zvané 9.5:).

Včera jsem si pro jistotu udělal radost (dopředu), koupil jsem si na internetu boty [Mizuno Wave Inspire 4, jako dělané na moji váhu, způsob došlapu, tvrdší povrch], příští týden vyzvednu, možná si koupím i nějaký běžecký top (takové to pevnější triko, které lépe řeší pot), aby se mi v chladnu lépe běhalo.. Ale to postupně, protože jak my odborníci víme, dělání radosti je téměř věda, skoro práce na 1/2 úvazek:)...

Dnešní čísla velmi slibná (60 min 9.7km, celkem 11km cca <68min (10km 61.30), váha po 90.2 [váha ráno 92.4]. Takže zítra!

úterý 10. února 2009

Statistiky v nás

Jako statistik tělem i duši strašně rád čtu různé statistiky, jsou potěšitelné, zavádějící, úsměvné:)... Zrovna dneska rámo mě pobavila jedno "zkoumání" v příloze Ona Dnes [v naší rodině známé jako "She Today":)], kde se praví, že muži, kteří zahradníčí v průměru alespoň 1/2 hodiny denně, mají o 30% větší potenci. Tak to tedy chudák moje manželka:), protože já jsem šílený zahradník a v průměru těchto hodnot hravě dosahuji:).

Jinak moje oblíbené statistiky leží v úrovni dotazníkových šetření, kdy se například zjišťuje, že lidé, kteří pravidelně pijí 1 -2 sklenky vína denně jsou zdravější a žijí déle.. No to vychýlení sledovaného souboru dělá divy. Totiž, ti, co nepijí k tomu mají většinou zdravotní důvody:).

Ale proč nepoužít něco z běhání. Jeden můj student chtěl prokázat, že běhání je velmi zdravé a působí pozitivně na srdce, tlak a váhu. Proto začal sbírat data a při sběhu dát běžců ze stromovky mu vyšlo, že lidé, kteří běhají mají problémy se srdcem, nadváhu, vysoký krevní tlak:)... Byl zdrcen. Samozřejmě obrácená kauzalita. Všichni vědí, že běhání má pozitivní vliv a proto tlustí začínají běhat, lidé se zdravotními problémy se snaží změnit svůj životní styl:).

No dnes to bylo fakt náročné. Do noci, tedy spíš do rána jsem se snažil něco počítat, spát jsem šel až někdy kolem 2h [vím Jiří, kde je ta regenerace?], vstával v 6.20, šel jsem běhat v 7.20.. No nakonec jsem se vypnul a střídal 400m rychle (12-13km/h) a 200 rychlá chůze 7-8km/h a udělal jsem takhle 8.5 km, pak jsem toho nechal, mel jsem dost:), nic se nemá přehánět, pohoda především. Jinak váha po 91km. Statistice zdar:)!

neděle 8. února 2009

Čisté radosti našeho života

Myslím, že největší chybou je přestat si dělat radost. Mezi námi,  pravidelně dělání radosti je něco tak zásadního, že bych prosazoval, aby  se objevilo v osnovách základních škol. Samozřejmě nejsem vůbec  průkopníkem této myšlenky, která sahá až za Foglarovy modré okénka  ["radost sobě"]:).
Aych naznačil jak je to s axiomatickým chápáním radosti že života, uvedu alespoň základní koncept. Systém neustálých drobných radosti, které se snažím pravidelně uplatňovat, v základním členění dělím na MAŽERA (malé ženské radosti) a VELMURA (velké mužské radosti) :). Někde jsem četl, že je to správný ženský přístup k životu, dělat si radost.. Ale nevím, proč jen ženský? Normální člověk si přeci musí dělat pravidelně radost že života, ne?
Žesi MAŽERU dělám častěji, má několik příčin.(jednak je to asi tím, že ženy jsou moudřejší). Ale i empirické a teoretické výsledky potvrzují, že v objemu radosti jsou oba přístupy většinou identické, i když řada emprickych studií ukazuje, že MAŽERA dosahuje větší efekt na utracenou korunu.:). [Ti chlapi - proklati sexisté - jsou zbytečně rozhazovační:)]
Efekt MAŽERY (VELMURY)je jednak okamžitý, střednědobý i dlouhodobý. Typicka mažerka u mě je, že si koupím keřík, sazenici, semínka -- oooo to je radost!! a  nekolinásobná. Když si to vybírám, když to sázím, když to presazuju a  když to pozoruju, jak to roste...Zato velmura znamená finančně větší  výdaj, často s pochybnými výsledky [obsažena variabilita přesahuje  střední hodnotu získané VELMURY a tak velkovy efekt může být i záporný].
Raději budu přímo citovat naprosto pregnantní zdůvodnění Hanky S: "Z mikroekonomického pohledu je rozdíl zásadní - MAŽERA je investice, zatímco VELMURA pouhý kapitálový výdaj. A vtip je v tom, že počáteční investiční výdaj na MAŽERu je přitom menší než kapitálový výdaj na VELMURu, ačkoli se muži obvykle tváří, že je tomu naopak." Hanka ještě doporučuje rozpracovat celý koncept to do záležitostí hmotného a nehmotného charakteru, tady je pochopitelně místo pro další výzkum. Základní teze Hanky přitom je, "že MAŽERA může mít nehmotný charakter oproti VELMURA, která má hmotný? (Nebo už došlo na Cestu kolem světa?)"
Abych nezapomnel dodat, dnes jsem se vypnul k výkonu, v pravdě heroickemu:), po včerejším večerním běhu tělo nemělo moc času na regeneraci (ale zítra to doženu), takže dnešní čísla vypadají dobře... 12km (!), 76minut, váha po běhu 90.7 

sobota 7. února 2009

Už aby bylo jaro!!!!

Tak přesně tohle jsem si řekl, když jsem se dnes ráno v 7h dobýval do fitka (otevírají v so-ne až v 8h). Kvůli jedné celodenní přihlouplé schůzi jsem brzo ráno vstal a chystal se, že si zaběhám před tím schůzovním maratónem (maratón versus maratón), aby se mi to lip snášelo. Ale bylo zavřeno, takže jsem celý den až do 6 hodin do večera myslel na to, jak by se mi to lip snášelo, kdybych si ráno zaběhal.. Ale ještě byly mlhy, zima a kluzko a buď bych mohl nastydnout nebo se zranit. Nejsem pošuk, běhání na pásu je velmi nedokonalá náhražka normálního běhu, ale v mém případě nešlo jinak. Rozhodl jsem se běhat a každé zdržení nebo odklad by mohl ohrozit zdar mého návratu k běhu. Takže pás...

Ale já jako šílený zahradník se nemůžu dočkat jara, až vše pokvete a já ještě k tomu všemu budu běhat v přírodě:).

Dnešní čísla. Klasika (rychlost 9.5, 10km za 63.5min, váha po 92.2kg)

Něco z loňského předjaří z moji zahrady..


čtvrtek 5. února 2009

Kill Bill !

Včera jsem do noci či do pozdního rána zachraňoval svůj počítač a iPhone [KILL BILL!] jak já ty Visty a Windows nesnáším!:), takže se mi o pár hodin vůbec nechtělo vstávat, natož jít běhat. Vzpomněl jsem si, jak je asi můj pas smutný, že na něm nedupu a hned jsem vyrazil.. No do 40minuty to bylo takové čekání, ale zase se ten vítězný pocit dostavil a já mohl s klidným srdcem říci, užil jsem si to!:)

Dnešní čísla standardní 10km, 64min, váha po 92.4, ale přikládám foto svého "pásového přítele":)

úterý 3. února 2009

Jako kapky vody...

... udělají důlek do sebetvrdší skály, tak i já věřím, že pozvolná a soustavná péče nese stejné výsledky:). Teda je to těžký, když se mi dneska pěkně "pásovalo" -- tedy běželo na pásu:) -- a měl jsem sto chutí si přidat a zrychlit. Vydržel jsem a řekl si ne:)! Zrychlíš zase maličko a ve čtvrtek, to by se ti tak líbilo, starej blázne. Ted se tady honit, běhat jako splašenej, jenom to přepískneš a pak nebudeš moci běhat. Tak jsem si to "zakázal".:)

IMHO dodržet svůj plán a nezrychlovat nebo nezvyšovat zátěž je stejně náročné a potřebné jako bojovat s občasnou počáteční nechutí... Jjo, začátečník má možná těžký život, ale je kráaaaasný..:) vždy je to šílená pohoda, kdy člověk bojuje trochu sám se sebou, ale vlastně vždycky vyhrává. Ten pocit je super!

Dnešní čísla: 10km (64min, 9.2km/h), váha ráno 93.4, po běhu 91.7

neděle 1. února 2009

Běhání, běhání, snad i chřipku zahání:)..

V minulém týdnu mě školila chřipka přímo K.O., sotva jsem lezl, děti 40 horečky a mě se v žádném ze dnů 'neudělalo dobře" :). Že zásady jsem se neměřil, co kdybych měl taky vysokou teplotu, že:)..

Takže jsem sportoval naposledy minulý čtvrtek, ale už jsem cítil, že se mi pomalu uzdravuje tělo, duch snad zdráv ještě je:) [nebo už se nikdy neuzdraví:), záleží na úhlu pohledu], tak jsem dnes cvičně vyběhl..

Přečkal jsem ve zdraví, běžel jsem jen tak pro radost 9km/h, 10km/67minut.. Ale bylo to příjemné, krásné jsem se protáhl a ani jsem u toho nekašlal:)! Vítězství.. Po běhu neuvěřitelná čísla 91.4(!). I když to není primární, přesto to potěší.. To by snad ta 90 mohla i v únoru padnout, ale uvidíme, není to hlavní.

Ted když koukám z trochu odstupem a hodnotím první měsíc pravidelného běhání, tak mám z toho neuvěřitelný pocit. [Guru aktivního pohybu, kterého uznávám M.Škorpil by sice po pravdě řekl, že čísla nejsou důležitá, důležitý je pocit, ale já jsem statistik, tak drobet těch čísel]: Začínal jsem už se "sníženou vahou":( 98.5kg, na začátku byly i 2km problém, teď na konci měsíce navzdory tydenimu chřipkovému výpadku jsem naběhal přes 90km, standardně běhám 10km, 3-4x týdne, váha zamířila hezky dolů..

Plány na únor? Hlavně se vrátit k pravidelnému rytmu běhat ob den 10 či víc km a je to.. Než se udělá trochu teplo a jarně venku, chtěl bych mít dalších 100+km naběhaných a pak už to bude zase naprostá pohodička..Běhání venku zdar!!

neděle 25. ledna 2009

12 Chřipka jde, 34 Honza leží

Tak je to tady, čeho jsem se bál nejvíc... Že vypukne chřipková epidemie a já (podle trefných slov moji skvěle manželky) jsem slabší kus a tak určitě ochořím. Takže jsem přes víkend nešel běhat, ploužím se po bytě, sotva pletu nohama, slabý jak malé dítě, je mi blbě. Je to možný? Před pár dny jsem běhal jako veverka, teď mám problémy v bytě vyjít schody do patra.

Ale přeci jen něco dobrého to přineslo. Uvědomil jsem si, že se fakt na běhání těším. Už se nemůžu dočkat, až se zbavím choroby a vyběhnu!!! Tak mě to mrzí, jako nic.. Nečekal jsem, že bych si na běhání tak rychle zvyknul -- tedy tím myslím, že se mi to bude líbit -- a teď mi to chybí..

Takže chřipce zmar! Běhu zdar!

čtvrtek 22. ledna 2009

Práce na pásu

Fyzikálně je to naprosto jasné - působíme-li silou po dráze, konáme práci. V mém případě zatím na pásu:)... Teda dneska bych měl říci bohudíky, protože jsem musel odbíhat, abych navštívil onu místnůstku, nejdříve už po méně než km, pak jsem uběhl hoďku (9.1) zase "přestávka" a pak jsem doběhl zbývající kilometříček..:)

Na to jak to zní, to byla paráda, ovšem představa, že běhám po lese s toaletním papírem v kapse mě drobet deprimuje.. Ale to je to ranní běhání, když člověk potřebuje být brzo v práci, tak musí po 7 hodině začít běhat a zatím moje tělo na to není zvyklé..

Dnešní čísla - příjemná, hodina 9.1km, celkem 11km, váha po 92.6

úterý 20. ledna 2009

Hrdý budžes vytrval

Dnes jsem nastoupil do nového týdne s jasnou vidinou - konečně posunout standardní rychlost "pasové výroby" :) na 9km/h, maličko posunout vzdálenost (11km) a užít si to!:) Koneckonců, minulý týden jsem uběhl 40km, takže takový týdenní maratón:)...

Nikdo, kdo tím neprošel by nevěřil, kolik se najde lidí, kteří se snaží tě "odradit", -co blbneš, člověče, máš snad svý léta, ne? -ty máš mladou ženskou? ne? tak proč tak vyvádíš..:). Nějak mi to připomíná mladá léta, když jsem přestával kouřit.. Taky jsem nevěřil, že lidí, kteří věčně žebrali cigaretu, najednou chodili a sami nabízeli - čéče, ty startky dneska nějak dobrý, asi exportní várka:)... Jednoduše jsem hrdý budžes:).

Navíc jejich chování potěší, je to znamení, že opouštím tábor či kavárenské družstvo a jsem na přestupu do "sportovního" :)

Dnešní čísla- 1h (9.01km), 10km 66.5min, 11 km celkem, po běhu 93.5kg

neděle 18. ledna 2009

Především vydržet!

Myslím, že to je heslo na tak následující měsíc/dva... Sice jsem včera běhal -- TV Prima by si řekl, že jsem si dal svoji pravidelnou dávku emocí:), ale protože je víkend, tak celkem logicky jsem si řekl, že dnes půjdu zas. A stalo to za to:)...

Teda, opět to byl zase boj, ale už na začátku mě to potěšilo.. Běžím si hezky na pasu, když v tom slyším vedle sebe dva namakance, jak se baví-jeden říká, podívej, tenhle maník je nejakej zarpurtilej dupe sice jako slon, ale běží jako blesk:) [říkám si hergot, že by mě ten chlápek znal, když v jedny větě použije dvě moje přezdívky?]... Ten druhej na to povídá, no včera tady takhle svižně dupal přes hodinu...

To mě fakt potěšilo.:)

Dnešní čísla velmi příjemná..Ráno 94.5, po běhu 92.6, 10km/67.5min

V úterý musím zas! Už to začínám potřebovat, to je dobře znamení:)

sobota 17. ledna 2009

Posse rem esse, tj. věc je možná

No na začátku všeho staro/nového je asi nejhorší to, že člověk má nějaké zkušenosti, a tak se nemůže jen tak utěšovat a doufat, že všechno bude krásné a růžové..:) Navíc, když už je 46 na krku, někteří chytají druhou mízu jiní první infarkt -- já někde mezi -- tak to tělo už se hůř regeneruje, hůř si zvyká na podobně náročné změny, jako teď já, ale nezoufat!!! Ono se to upraví. Říkám si, vydrž Honzo, nejdůležitější je fakt vydržet..

Dneska jsem prošel opět malým očistcem, než jsem se dostal do 40 minuty, kdy už vidím na konec.. Bohužel dnes žádné krásné boubelky na pasu, dokonce ani protivní chlapi - zase největší souboj sám se sebou.

Dnešní čísla: po běhu 93.5 (opět vyrovnané minimum, važ si toho Honzo!), 10km 67 minut

čtvrtek 15. ledna 2009

Jak na běh(avku)

Kamarádi si že mě dělají legraci, že bych měl svých poznámkám dát nadpis Jak na běhavku, když běhám.. Ale jak se říká všeho do času:)

Dnes se znova potvrdilo, že když po dlooooouhé době člověk něco začíná dělat, tak nejen, že může dělat stejně chyby jako začátečník, on je může dělat dělat i o dost větší (!)... Každý kdo radí začátečníkům k běhání určitě říká -- dobré boty! Potom říká pozor na jídlo před během.. a tak, ale málokdo vám řekne, že sice nemusíte jíst, ale bylo by dobré, aby vás to jídlo před delším během ve zpracované podobě už opustilo, jinak budou problémy:). No já jak začnu běhat, tak po 10-20 minutách stopro..:)

Jo a k těm botám -- boty mám dobře, ale pochopitelně jsem podcenil ponožku:), minule jsem neurovnal a vyrobil si pěkný puchýř, který se mi na potvoru strhnul. Pak že zkušený začátečník. Houbelec - Starý nadšenec. A podle známé pravdy nadšený pitomec dokáže udělat více škod než cvičený diverzant.

Ale zvítězil jsem- nad puchýřem, nad běhavkou a hlavně nad sebou. Dnešní čísla: 10km-68min, váha ráno 96.3, po běhu 94.3

Musím se pochválit a končím s pozdravem mého kamaráda - V zdravém těle zdravý duch - juch juch juch! :)

úterý 13. ledna 2009

Sláva dívkam, co běhají na pásu

Možná bych měl začít, že je to úplná pohoda, protože se mi posledně 10km na pasu zalíbilo... Že svět je krásný, růžový.. Teda je:), ale ta dřina a počáteční nechuť či lenost tam pořád (furt) zůstává.

Zase na ferovku musím říci, že jsem se dnes na běhání těšil a moc mě mrzelo, že jsem ještě neměl upravený úterní/běhací den a tak jsem ráno měl řadu povinnosti, takže až navečer.

Odpolední běhání je takové problematické, člověk musí sladit oběd... jíst málo a pak počkat až ty 2-3 hodiny [to si ještě že své běhací historie pamatuju:)], jinak je to o zdraví, o problémech, v jednodušším případě si člověk může znečistit kalhoty zevnitř a mikinu/triko zvenčí. Byl jsem obezřetný!

Jjo, vlezu na pas a začnu si ten svůj šnečí styl :) - km je třeba nasbírat - 7min/km a po 600m si říkám, Honzo, jak tohle dneska vydržíš, to bude (asi beznadějný) boj vůle. Záchrany přišly dvě, tedy nejdřív vedle mě na pasu začala běhat taková sympatická boubelka, která ladně kráčela po celých dvacet minut a zabránila tomu, že jsem slezl, potom záchrana nejvyšší, můj iphone:). Naházel jsem na něj písničky bez ladu a skladu, kopíroval jsem, co má moje žena na cvičení a co děti měly na počítačích.. Počáteční hip-hop mě moc nemotivoval, ale jen co boubelka slezla, tak se do sluchátek ozvalo "darling can't you hear me S.O.S" stará ABBA v novém kabátě mě zachránila, takže jsem doladil tempo v duchu podobných vypalovaček jako Dancing Queen, apod. jsem si svých 10km odklusal.

Pocit neprosto nepoznaný, nedá se to popsat.. Už jsem to úplně zapomněl, jednak ty endorfiny je super věc, jednak ten pocit vítězství sám(a) nad sebou. Nemá chybu!

Takže čtvrtek.

Končím s dnešními čísly, i když nejsou zase tak důležitá, mě potěší:)

ráno 95.5, po treningu 93.5, běh 10km 69min.

neděle 11. ledna 2009

12HonzaDe přestal chodit, začal běhat

Patřím k těm, kteří "kdysi" běhali - no abych nepoužíval silná slova, tedy občas se šli proběhnout a vyčistit si hlavu - a pak postupem času (a manželství) jsem přestal i s občasným běháním a sporty úplně:(. Jak čas šel, tak jsem zjistil, že za 19 let manželství jsem neuvěřitelně jednak ztloustl, ale taky neuvěřitelně zlenivěl. Bohužel.. [tedy co se sportu týče, jinak na zahradě bych pracoval do úmoru]. A jak si říkají anonymní alkoholici, přiznání je první cesta k nápravě, tak si to otevřené přiznávám:).
Nesnáším novoroční předsevzetí, ale protože vidím, že i můj 13 syn začíná (víc a víc) tloustnout a lenivět, řekl jsem dost! Je těžké mu říkat, že by měl víc sportovat a nejen ležet u televize/počítače, když já sám jsem obézní a ještě k tomu tlustý:), Využil jsem předělu roku a faktu, že jsem dosáhl magické hranice 100kg a přes svůj odpor k novoročním předsevzetím jsem se rozhodl, že začnu běhat, zhubnu, dostanu se do formy [a jako vedlejší produkt, snad získám svého syna proto, aby také pravidelněji sportoval...]
Tyhle svoje poznámky píšu hlavně pro sebe a pro moje kamarády, kteří mě různé podporují. Vím, (sice je to 20 let, co jsem víc běhal) že to nebude lehké, ale jsem pevně rozhodnuty a to je podle mě v prvních dnech to nejdůležitější... A hlavně věřím, že tím, že si to píšu se budu podporovat v úsilí vytrvat.
Dál jsem si první relativně dosažitelný cíl a tím je půlmaratón na konci března a tomu jsem teď uzpůsobil svoje snažení a tréning. Začal jsem pomalu "šlapat", takové to běhání na pásu v posilovně, kdy člověk běží tempem tak 7 minut za km s cílem získat zpět vytrvalost a později zrychlovat.
První dny to byly skutečně pot a slzy, ale moje rozhodnutí je zatím pevně jako škála:), Snažím se i upravit si drobet jídelníček, tedy hlavně přestat luxovat v noci ledničku a nedávat si zbytečně dvojité porce:) [zatím držím].
Takže rychlý přehled:
Před silvestrem i 2km byla výzva, hlavně nějak i ten čas, nechtělo se mi, otrava..Říkal jsem si, musíš vydržet, vždyť si ještě pamatuju, že mě běhání bavilo, že po čase tělo začne vyplavovat endorfiny a je to příjemné.. Jenže přeci je, když člověk vypadá a že začátku i běží jako slon, tak žádné velké nadšení z toho není.
Ale mám pocit, že se to dnes zlomilo a proto jsem sedl a zacil si psát poznámky. Snažím se postupně přidávat km (jak jde dolů váha, tak se i lépe běží, protože člověk nese míň s sebou)...:)
Tento týden už to bylo lepší - ve středu 3km za 17,30 i s rozběhem, ve čtvrtek 4km 22.30minut, v pátek 7km za 50 min, dnes v neděli konečně 10km (zase ale volně tempo, 7km/min)... Ale co je důležité, poprvé jsem měl z toho běhání přesně ten pocit, kvůli kterému jsem před lety běhal. Už jsem se bál, že se nedostaví.
Pro PF - No váha jde dolů, ale jak jsi říkal, není to primární, alespoň v těchto dnech, veškeré predikce založené na prvních 14 dnech jsou nebezpečné, i když to pochopitelně potěší... Normálně už 96kg, dnes po běhu jsem měl 94.5, vypadá to, že 90 není taková nepřekonatelná překážka, jako to vypadalo koncem prosince. Zatím, pondělí je úplněk, uvidím, ale asi až úterý zase zkusím 10km, hlavně, aby si nohy zvykly na delší zátěž (jak říká "trenér" Ďuro - važ si toho, původně to byl jediný háček v celém textu!).
Jjo, tak teď jen vydržet:). Držte mi palce. Vyhlásil jsem boj výtahu a nepoužívám ho -- někdy je to náročnější, protože bydlím v 7 patře a i v práci běhám jako veverka v kleci:), ale zjistil jsem, že to jde..
Zatím, HH
96kg, 10km (7min/km)